Jsou lidé, kteří se bojí neradi a jsou lidé, kteří se rádi dívají na strašidelné příběhy. Mít z něčeho strach je nejen běžné, ale v mnohých případech dokonce potřebné. Pokud svůj strach zvládáme, může se tak projevit naše opatrnost. Například když budeme mít strach z rychlé jízdy, tak i přesto, že pojedeme někdy abnormálně rychle, dáme si pozor na to, abychom při řízení neudělali chybu. Nebo pokud budeme vědět, že kouření nám může velice uškodit, budeme se tomuto zvyku oddávat velice opatrně.
Každý z nás ale již pocítil takový strach, při kterém mu zmrzla krev v žilách a on sám zkoprněl neschopen jakékoliv činnosti. Může se tak stát v těch nejcitlivějších situacích. Například když uvidíme dopravní nehodu. Když poté nejsme schopni zasáhnout a pomoci někomu, často máme výčitky svědomí.
Nejlepší cesta, jak se se strachem vypořádávat, je učit se odvaze. Tedy postupně si dodávat kuráž. Tak si v sobě budujeme postoj, kdy můžeme začít překonávat i své nejhorší noční můry.
Například já jsem kuřák, který se již mnohokrát pokoušel přestat s tímto návykem. Jednou jsem vydržel nekouřit mnoho týdnů, při kterých jsem pociťoval různé nepříjemné stavy. Těchto stavů jsem se začal bát a později si znovu zakouřil. Měl jsem pak problém vydržet bez cigarety několik hodin, protože jsem se bál (a pořád bojím) svých abstinenčních příznaků.
V současné době však jsem schopný na tomto problému pracovat a postupně si dodávat kuráž k novému, tentokrát již definitivnímu, skoncování s tabákem. Již jsem takto dlouhodobě omezil bez větších problémů počet vykouřených cigaret na polovinu. Jednoduše si přikazuji abych se nebál přestat kouřit a říkám si, že chci mít odvahu si již nezapálit.
Mému zdraví to prospívá nejen proto, že vykouřím mnohem méně cigaret, ale také tím, že zvládám kouřit opatrněji, protože již tak tolik nezaháním své absťáky.